Březen 2013

Celebrita!

3. března 2013 v 8:30 | Aupair USA
Hahahaha, tohle se může stát jen v Americe! Vám takhle projíždím online noviny The New York Times a na co nenarazím?????

Na svou fotku!

Ne, já Vám nekecám! Málem jsem spadla z postele šokem, ale tak hádám, že někde ta profesionální kariéra modelky musela začít, :D A proč ne zrovna v metru, když jsem projídžděla svou metro kartu mašinou, že...:D

Fotka je použita k článku o metrokartách, které by se měly rušit a nahradit je měly čipy. Co jsem pochopila z článku, nahrazení je zatím jen ve vzdálené budoucnosti, namísto toho do tohoto projektu vláda cpe miliony a miliony dolarů a projekt stojí a stojí a stojí. A pak, že s Amíkama nemáme nic společného :-) Co Vám mám povídat, prostě nezáživné téma, tak tam museli frknout fotku s někým krásným. Takový přístup chápu a naprosto schvaluju!

Takže jsem se přes noc stala mediální hvězdou a rodina má slavnou aupair, haha. Babička mě škádlí a kudy chodím, tudy mě žádá o autogram :-) Prdlou host rodinu já to mám, ale faktem zůstává, že The New York Times se právě postaral o jeden můj nejkrásnější zážitek tady, neboť jak pronesl můj host tatínek ,,You just became a real American".


Guess, who saw Yankees game?

3. března 2013 v 8:08 | Aupair USA
ČLÁNEK ZA ZÁŘÍ

Jsou dvě věci, které byste během svého pobytu na americké půdě zažít. Snít pravý, nefalšovaný hot dog ze stánku a samozřejmě jít na baseball!!

S prvním úkolem jsem se poprala celkem statčně a jako správná Češka jsem plnou parou uskutečníla nájezd na Time Square a kdyby to tam neměly tak proklatě drahé, asi bych se tam těmi hot dogy ládovala doteď.

Konečně přišel na řadu baseball! S holkama jsme si koupily lupeny a šlo se na Yankees. Já oprášila kšiltovku s jejich logem a mohlo se jít! Stadium bylo neuvěřitelně veliké a vysoké. Panovala tam naprosto úžasná atmosféra a mexická vlna střídala druhou! Byla sranda, a po pravdě řečeno, myslím, že Američani měli také zážitek, když jim tam napochodovala česká delegace v plné parádě v podobě 9 holek, haha. Netřeba zmiňovat, že ani jedna z nás neznala pravidla. Takže situace vypadala následovně. Před námi seděli 6tí kluci, podle kterých jsme se ve hře orientovali. Pokaždé, když vyskočili a začali jančit a tleskat, pro nás bylo znamením vyskočit a z plných plic a hrdel projevit Našim kvalitní fanouškovskou podporu!

Kdo by měl baseball za akční a zajímavou hru, zřejmě by byl překvapen, jak nudné a nezáživné to ve skutečnosti je. Byla jsem ale statečná a zůstala jsem hodinu. Déle mé nervy nevydržely. Po dnešku jsem baseball totálně vyřadila z kategorie sportu, což tu neprezentuji od doby, co mě jeden šílený americký patriot v hospodě málem umlátil lahví od piva.

Každopádně, jako kulturní zážitek to určitě stojí za to, atmosféra byla naprosto úžasná!

Happy Birthday Denisa!

3. března 2013 v 7:12 | Aupair USA
ČLÁNEK ZA ZÁŘÍ

Jak já bych jednou chtěla umět slavit své narozeniny! Asi si to připíši na svůj seznam ,,Co vše stihnout do soudného dne" (rozumějte do 30ti) vedle položek ,,Odvážít se jít na liposukci" ,, Najít si normálního chlapa"

Nikdy jsem nepatřila mezi nadšence, kteří by se vyžívali ve svých narozeninách či oslavách. Abyste mě špatně nepochopili, já oslavy miluji, já je miluji tak moc, že je dokonce i vyhledávám a sama se na ně zvu, jen nesmí být moje. Až Vám chlapi v hospodě budou nechávat spropitné se slovy ,, To máš na botox" a hádat Vám třicítku zrovna, když Vám bylo čerstvých 19 let, možná pochopíte. Miluji především ty, které mi zaručí přecpaný pupek a zítřejší kocovinu (samozřejmě vše ve jménu oslavence). To pak slavím jedna báseň. To pak dokonce i zpívám! Matně si vybavuji jeden večer, kdy jsem se po půl lahvi slivovice snažila napodobit božského Káju, až se ke mně můj idol, co seděl vedle a na kterého jsem celý večer házela zamilovaným očkem naklonil a šeptem mi povídá ,, Možná bys měla přestat pít, bečíš tu jak beran z Betléma".

Den D se blížil rychlostí blesku a teta depka klepala na dveře. Pokud jsem si naivně myslela, že se jako každoročně zavřu do pokoje a celou noc budu napíchlá na internetu, abych sjížděla nové kosmetické produkty proti vráskám, jak hluboce jsem se spletla! Zejména můj americký host tatínek tomu každé ráno dodával korunu otázkou ,,Tak co Denisa, o rok starší, o rok starší...jakpak se těšíme?"

,,Vážně, vážně, vážně?"
HM mě uklidnila, že na tohle se může zeptat vážně jenom chlap. Souhlasím.

Musím ale uznat, že mi připravili výbornou rodinnou večeři. HD otevřel víno mého ročníku a koupil se kaviár a různé druhy sýrů, no věděli, jak na mě. Pak přede mě hodil steak se špenátem (mňam!!!!!) a na závěr mi koupili zmrzlinový dort. Vážně jsem si pochutnala. Když jsme všechno snědli, dostala jsem od nich narozeninový dárek v podobě dvou lístků do divadla na Brodway, konkrétně muzikál Chicaho! Juchů! O tomhle muzikálu jsem mluvila snad už od doby kamenné, jak to chci vidět a že si musím koupit lístky (to jsem ještě nevěděla, že stojí téměř celou mou týdenní výplatu) a co Vám mám povídat, byla jsem herdek dojatá, když jsem konečně ty lístky držela v ruce a byly jen moje! Já tenhle film prostě miluju a přísahám, že to není jen božským Richardem Gerem v roli arogantního právníka! Nu dobrá, možná jen trochu!

Chicago bylo skvělý. Vzala jsem Carol, mou něměckou kamarádku (první a zřejmě také poslední, haha), hodily jsme se do gala a šlo se. Seděly jsme téměř u stage a celá show byla naprosto úchvatná. Byla jsem zvědavá jak na celkové zpracování, tak i na někeré konkrétní scény. Poprali se s tím výborně. Musím uznat, že mi tam krapet nesedla jedna z hlavních postav, ale zřejmě věděli, proč ji obsadit. Na svůj věk měla figuru jako laňka, že i já jsem se nad sebou musela zamyslet a slíbit si, že se zítra určitě!!!! půjdu zaregistrovat do fitka. A navíc zpívala jako slavíček. U té zřejmě slivovice na vsugerování pěveckého talentu nikdy potřeba nebyla :-))

Přidávám pár obrázků z Brodway
Přidej na Seznam