První setkání s rodinkou

8. července 2012 v 5:02 | Denisa USA |  Zbožňuji New York
První setkání s rodinkou bylo epické!!!

Většina holek odletěla ke svým rodinkám už ve čtvrtek, jen hrstka nás statečných zůstala a pokračovala ve školícím procesu. Nám ,,šťastným" totiž rodinky zaplatili o den navíc nějaké extra školení ohledně první pomoci miminům, kde jsme vše poslušně odkývaly, abychom to konečně měly z krku, aby ze sebe famílie měla dobrý pocit a agentura za to mohla schrábnout od rodiny o 5000 doláčů navíc :D Takhle se přátelé dělá byznys!!! :D S extra školením nebo bez něj, obávám se, že když ,,moje" dítě dostane srdeční zástavu, má to chudák spočítaný :D Myslím si, že příběh o tom, jak mi má spolubydlící po půl roce soužití nalepila do pračky cedulky s přesným popisem kam co dávat mluví asi za vše..:D

Ale tak nemůžu říct, že by mi to vadilo, alespoň jsem se více sblížila se Srbkou, se kterou jsem byla na pokoji a která byla všechno jen ne sdílná. Zašly jsme spolu na véču a nedá se říct, že by z nás teď byly kámarádky, které si plyvají do dlaní na důkaz spříznění, ale tak pracujeme na tom :D Začala vyprávět o svém dětství, jak jí ve 12 letech letech začali bombardovat město, jak jim bomby lítaly okolo hlavy a celá rodina se krčila ve sklepě, všichni se drželi za ruce a modlili se, aby nezasáhly zrovna jejich dům. No, co Vám mám povídat, když jsem svou čelist hledala někde pod stolem, říkám si ,,Herdek Pospíšilová, mrkej na to jakej jsi šťístkař a neřeš pořád blbosti. Obloukem ses vyhla obřízce, nemusíš si pokorně brát žádného tlustého, smradlavého blba, kterého ti vybrali tví ctění rodiče a nehoníš řízek v Somálsku. Objednej si drink, neboť máš co slavit!" Tak jsme se Srbkou zavelely, do pěti minut před námi přistály skleničky s nápojem pravdy a spokojeně vrněly jsme blahem :D Tedy, alespoň já spokojená byla :D

Poslední den v pátek si nás rodinky měli vyzvedávat v hotelu. Mně jediné nedali vědět, v kolik pro mě přijedou, takže mě každá koo, kterou jsem potkala, uháněla, ať jim zavolám, jestli na mě nezapomněli apod. Volat se mi nechtělo, tak jsem jim napsala smsku. Po tlaku okolí email a zprávu na fb. Nic, žádná odezva. Koo nervní jako prase, protože nevěděla, jak dlouho zkejsne v hotelu a pro ostatní holky, které už vymýšlely hrůzné scénáře, jsem byla za chudinku, kterou rodina nechá na holičkách a bude muset jet domů. Co pět minut, to otázky ze všech stran ,,Už se ti ozvala rodina?" ,,Co budeš dělat?" Měla jsem jim sto chutí odpovědět ,,HO*NO" a kdybych věděla, jak se to řekne anglicky, tak bych jim to asi i řekla :D Každej starostlivej až na půdu, ale aby se starali o sebe, to ne :D

Samozřejmě, že má famílie na mě nezapomněla, jen se čekalo na HD, až se vrátí z práce a potom na malého, až se vzbudí po odpolední siestičce, ale nač brát těm pipkám zábavu, že :D Vyzvedli si mě po páté, to znamená 6 hodin čekání ve vestibulu hotelu, já Vám byla tak unavená, že vekerá nervozita mě opustilla v momentě, kdy jsem se začala modlit, aby si mě konečně vyzvedli a já mohla jít spát :D

První setkání a dojmy byly naprosto skvělé. Padli jsme si kolem krku, malej dělal ze začátku Zagorku, ale pak propadl mému neodolatelnému šarmu a už v autě jsme si dávali high five! :D Takže bomba!

Dům mají nádhernej. Strašně jsem se bála, v čem ten rok budu bydlet a napsat jim email ,, Navalte fotky mého bejváku, ať vím, jestli si s sebou do kufru přibalit Savo", to by byl skvělý začátek :D Ale spadl mi kámen ze srdce. HM má vkus, takže baráček je zařízený útulně, ale ne moc přeplácaně, barák je z roku 1904, celý ho rekonstruovali a prý v něm bydlel řidič nějakého senátora? :D už si nepamatuji, čí řidič to přesně byl, ale historie z domečku sálá na každém rohu. Nejvíc mě rozsekal obývák. Jestli si vybavíte knihovny na zámku s masivním dřevem, tlustými knihami, obrovskými obrazy na stěnách, tak to přesně máme! Z toho jsem naprosto unešená! Jen z televize moc odvařená nejsem :D Když mi HD nadšeně předváděl, jak dokonale to mají vymakané a že jim televize vyjíždí a zajíždí do dřevěné komody, okamžitě jsem si vybavila story s pračkou a návodem :D Takže je více než jasné, že na televizi v obýváku se jen tak sama nepodívám :D

Můj pokoj je naprosto úžasnej. Bydlím v suterénu, mám svůj vlastní vchod a konečně mám svou velkou šatnu!!!! Teď jen něco, co bych do ní mohla dát :D Postel je božská, maximálně pohodlná! Taková vysoká, jakou jsem vždycky chtěla! Moje nejlepší kámoška tady, hlavně, když do ní úvanou padám hubou napřed :D A to doslova...

Jejich bývalá aupair z Německa má u mě pár bezvýznamných plusových bodů :)
Nechala mi tu sympatický dopis s kontakty na své kamarádky (ne, že bych je měla v plánu využít, ale gesto je to pěkné), lahev vína!! (asi věděla, že ho budu po týdnu hlídání potřebovat! :D) a činky. Plus pár kosmetických věcí, které s sebou nechtěla tahat, takže jsem byla mile překvapená, jakých pěkných gest jsou ti fašouni schopni :))))

Po vybalování jsem si mohla dělat, co jsem chtěla, ale jasně, že jsem chtěla zapůsobit a tak jsem si hrála s malým, už chápu, proč jsou ty maminky s malými dětmi tak hubené! :D

K večeři HP otevřeli lahev šampaňského, na oslavu mého příjezdu (haha, tak důležitá osoba tu jsem :D) a HM uvařila výbornou večeři! Grilovaného lososa a nudle se zeleninou. Díky bohu, že se stravují zdravě a kupují kvalitní potraviny. To bych tu nemusela přibrat tak rychle :D

Pak jsem padla za vlast, neboť další den byla na plánu grilovačka u známých, kde jsem měla být představena jejich přátelům. Radostí do stropu jsem moc neskákala, takový exibionista nejsem, ale chuť na steak byla veliká, takže jsem nakonec na jejich pozváná kývla :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Majda Majda | 8. července 2012 v 10:52 | Reagovat

Deniso, ty jsi studovala nějakou žurnalistiku nebo něco podobnýho se psaním? :) Protože to, jak jsou všechny tvoje články napsaný je úžasný! Se u toho vždycky nasměju, protože takový přirovnání, takový hlášky :D :D

2 Denisa Denisa | Web | 9. července 2012 v 2:05 | Reagovat

Majdo, na žurnalistiku mě nepřijali, takže nee:) Ale asi jim začnu přeposílávat Vaše pozitivní ohlasy, aby věděli, o co přišli! :-D Ne, vážně moc děkuji, každé uznání od okolí potěší :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Přidej na Seznam