Jupí! Ozvala se mi další rodinka! Nepatřím ještě do starého aupairského železa!! :D
Po dlouhé odmlce, která mi přišla jako období stoleté války, kdy se má mysl zmítala v zemi nicoty a byla mučena tetkou depkou, se konečně něco děje!
Já vím, že si nemám na co stěžovat, rodinek se mi za necelý měsíc ozvalo celkem 6, což je více než dobré skóre, ale zatím jsme si s žádnou nepadli do oka, ať už mojí strany, nebo z té jejich, což uznejte sami, začíná být krapet melancholické.
Ještě donedávna jsem o sobě smýšlela jako o velice trpělivém člověku. Vážně, jestli jste potkali člověka, který okolo sebe házel moudra typu ,,trpělivost přináší růže" s výrazem ,, sežrala jsem všechnu moudrost světa", pravděpodobně jste narazili na mě. Ano, každému, podobně smýšlejícímu člověku vřele doporučuji Aupair program respektive fázi Matching, třeba dojde ke stejnému prozření jako já, že k trpělivému člověku mám daleko asi tak jako Fiona k Miss World.
Proto jsem se pro zdraví mé a mých bližních rozhodla vytvořit si imaginární špunty do uší a zcela ignorovat připomínky typu ,,třeba vůbec neodletíš" ,,netrvá to nějak dlouho" a ,,moc si vybíráš".
Vážně, neposlouchejte ostatní, obalte se do optimistické bubliny, která bude mít tak tlustou membránu přes kterou se k Vám ty pesimistické žvásty nedostanou a čekejte. Je to to nejlepší, co PRO SEBE můžete udělat. Pokud se necháte zmanipulovat či nedáte na svou vlastní intuici, mohlo by to pro Vás dopadnout velice špatně. Ono ruku na srdce, co když zjistíte, že jste se unáhlili, místo toho, aby jste byli v rodině šťastní, tak jste psychicky vyšťavení, pro členy rodiny jste jako obtížný hmyz a vy se nemáte na koho obrátit? Co bude potom? Myslíte si, že Vám ti bubáci, co teď okolo Vás malují čerta na zeď pomůžou? Vyřeší Vaše problémy, zaplatí za Vás letenku domů a hlavně vymažou Vaše špatné vzpomínky? Ne!!!! Všechno tam bude na Vás, nebude tam nikdo, kdo by Vás vodil za ručičku. Spoléhat se tam budete jen a jen sama na sebe, proto na sebe spoléhejte i ve výběru rodiny! Oni tam s Vámi nebudou. A věřte, že vím o čem mluvím. Zrovna včera jsem vedla hovor po skypu s jednou mou kamarádkou Vrbičkou, která mi vyprávěla příběh holčiny, se kterou byla na Orientation. Také Češka. To, co mi vyprávěla bych s čistým svědomím mohla přirovnat k noční můře a čelist jsem musela hledat někde pod stolem. Do Států odlétala se stejným nadšením jako my všechny a po necelých třech měsících je zpátky doma. Ve stavu, který jí opravdu nezávidím. A to je jen jeden z případů. Samozřejmě, že existují šťastné au pairky jako je moje Vrbička, ale i ta si musela na svou rodinku nějakou chvíli počkat.
Takže se neunáhlujte a pokud nezvládáte imaginární špunty, skočte někam do lékárny, kde do 10korun pořídíte tu nejlepší investici ve svém životě :-))
Proč o tom vůbec píšu...? Vztahuje se to k rodince, která se mi ozvala. I když je to šestá famílie, která se mi už ozvala a dle některých bych mohla být vybíravá a náročná, tak z ní nemám vůbec dobrý pocit.
Tatínek je Arab, maminka je Češka, co vyrůstala v Kanadě. Chtějí, abych je i děti učila česky. Já vážně nejsem rasistka, ale Arabové nepatří mezi mojí top sortu lidí. Hlídala bych 3 děti. Holčičku a dva chlapečky dvojčátka (3,2,2). Bydlí 2 hodiny od Wahingtonu DC. Což mi přijde dost. Prckové by chodili do školky v DC, takže to jsou 2 hodiny cesty, než bych dojela domů, maximálně bych si uvařila kafe a mohla bych startovat fáro na cestu zpátky. Logicky by bylo lepší zůstat v DC, ale co tam mám dělat? Oukej, první 2 měsíce to možná bude strašně vzrušující a zajímavé, všechno bude nové a neokoukané, ale co až tam budu půl roku? Poflakovat se někde po městě sama, protože spoléhat se na to, že jiná au pair bude mít zrovna čas, to nechci. Co myslíte? Jestli to vidím až moc zkresleně a to, co sem píšu je jen vzdálená sci-fi budoucnost, tak mi to klidně napište! Budu jen ráda! ;-)
Bydlela bych v nějaké chatě na zahradě, což ještě neví, jakou by měli spotřebu elektřiny, protože já jsem strašpytel a měla bych pernamentně po západu slunce rozvíceno :D
Pak mě rozhodila ještě jedna věta, kterou mi HM napsala a to, že vzhledem k tomu, že by s aupair chtěla trávit čas, chtěla by, aby aupair pracovala po večerech. Po večerech většinou děti spí, takže to vypadá, že mojí večerní náplní by bylo šúrování baráku :D Nebo jak byste si to přeložili vy? I'll be spending a lot of time with our au pair and this may require the person to work in the evenings..
Tak já vám nevím, ale dobrý pocit z nich moc nemám. Ani fotky nepřiložili, takže si na ně nemůžu vytvořit ani žádný vizuální obrázek..
Jaký pocit z toho máte Vy?
Ještě mě pobavila věta, že hledají aupair, která by byla iniciativní v domácích pracích :D Mně je jasné, že domácím pracím se nevyhnu, ale nemá být prioritou být iniciativní v rozvoji dětí?
Šílím :D :D